78147

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


NitraM (94.113.11.223) --- 18. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

R. Polášek: "Kdo se včelami umí zacházet a má možnost volit pro práci s nimi optimální dobu, prakticky nikdy včely nerozruší tak, aby potřeboval ochranné pomůcky."

_____________________

No nevím. Včelařím dost dlouho na to, abych tento názor nepřijímal bez skepse. Teoreticky to sedí, včely si většinou dají říct, určitě je důležité zvážit podmínky dané počasím, snůškou atd., ale zpravidla se stejně některé "zblázní" a i když ostatní jsou po zadýmání klidná, u těchto můžete dýmat pořád, ale zklidnění je jen krátkodobé. Jsou to takoví strážci stanoviště, a já je jako takové většinou respektuji. Stačí jen lehce prudší manipulace, dát nad včelstvo ruku, smetáček, hrabat se v nich příliš dlouho, atd. - a máte co dělat s letkou útočících včel, bodajících hlava nehlava, přes oděv i rukavice. Vy jen stojíte a počítáte žihadla - a říkáte si, kolik by jich asi bylo, nemít kvalitní oblečení. Pak jdete dál a zase včely v pořádku, klidné. Stejně tak tyto se třeba již za čtrnáct dní uklidní a jsou až do podzimu v pohodě, třebaže mají stále tutéž matku... Není to jednoduché, ale nehodlám riskovat, že když včelkám zrovna rupne v bedně a nemají na mě náladu, že budu v panice utíkat. To nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Honza (89.176.151.110) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

Obtěžování včelami je zlé i pro samotného včelaře. Ve středu jsem na zkoušku přidával některým včelstvům mezistěnu - začíná u nás kvést trnka. Třešeň ptačí ještě ne. Podle výpočtu rozvoje včelstev podle maximálních denních teplot mi vychází, že nastává dvanáctidenní období většího výskytu stavitelek. Tak jsem zvědav zda-li tu mezistěnu vystaví. Při posledním ochlazení mi včely také přestaly plodovat a po vylíhnutí plodu buňky zaplnily sladinou (asi ze zásob). Máte někdo zkušenosti s využitím podobného vypočtu a jeho aplikace? To jsem ale trochu odběhl od první věty. Po skončení práce jsem si dál na dvorku svačinu, a začala mně obtěžovat včela. Lítala kolem a bzučela a několikrát se dotkla nosu, aniž by mě bodla. Vzpomněl jsem si na tu současnou diskusi a začal jsem dělat větrníka, dokonce jsem ji několikrát dlaní odhodil a nic, pořád kolem mě kroužila. To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

Vícekrát jsemuž zpozoroval, že když nějakému nevčelaři jdu ukázat včely, jeho včely velice rychle napadnou a dají mu žihadlo, takže urychleně zmizí, zatímco mě se včely obvykle ani nedotknou. Taky, když se včelám postavím před česna a překážím jim, tak taky 1 - 2 včelky si to přijdou obhlídnout, ťuknou mě třeba do tváře a pak odletí. Mám potom pár minut, abych z toho místa odešel, jinak se včelky vrátí a potom začnou už rozdávat žihadla. V literatuře jsem zachytil, že podobně méně napadají včely i nevčelaře, který je zrovna léčen na alergii na včelí jed. Léčení se provádí otužováním neboli vstřikováním malého množství včelího jedu do krve.

Takže podle všeho to vypadá, že včelky zřejmě umí z pachu toho člověka poznat, jestli má v krvi stopy po včelím jedu nebo nemá a podle toho se k němu chovají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

Příteli Polášku, o tom pachovém projevu strachu se už ví velice dávno. Když půjdeš okolo hodně starého psa, který za celý svůj život nikoho nekousl, a budeš se klepat strachem, tak tě rafne. Totéž platí i pro jiné příslušníky živočišné říše. V jistých případech to platí i pro člověka.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Kapoun (212.96.187.90) --- 22. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

Vzpomínám na situaci, kdy přímo před česny za silného letu včel se procházel zarostlý člověk, který byl ale silný kuřák, takže jej bylo zdaleka cítit. Včely ho míjely, ani do jeho fousů se žádná "neodvážila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (90.179.243.173) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.
------

Jo, podle mě běžné, nalétávají na tebe a narážejí, pokud se dáš na ústup od úlu, tak v určité vzdálenosti přestanou.

Podle mě není už tak jednoduché zjistit, ze kterého úlu jsou. Obrana teritoria kolem úlu je možná v nějaké korelaci s bodavostí, ale podel toho s čím zápasím já je to trchu jiný "gen" v chování.


Z hlediska volně žijících včel, je možná užitečnější jak bodavost - protože pokud včely dokázaly vyhnat "medvěda" z okolí stromu, neměl šanci ani zjistit, kam se začít vloupávat.

A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd.
Měl jsme jednou včely poblíž (20m) veřejné cesty v polích a náhle jsem toto na jaře zjistil. Tak jsem chystal výměnu matek, děsil se potíží atd. A pak to najednou zmizelo. Pak jsme si toho začal všímat a nemám tušení čím to je. Jestli to je zbytek poslední zimní generace, která z logiky věci by měla být nejostřejší - v zimě je velký hlad a nouze, takže se mueí med dobře bránit- nebo je to reakce na postřiky.

Debatovalo se o tom na Optimal konferenci a tam se spíš tehdy došlo k těm postřikům. Já ten poznatek mě na stanovišti v polích, myslím si, že to tak může být.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

Myslím si, anebudu daleko od pravdy, že útočnost včel ovliňjí věci, o kterých tady nepadlo slovo. Jedná se o různé postřiky. Ošetřovali chemicky pšenici v podvečer, a druhý den ráno byla okolo včelína do vzdálenosti 100m velmi nebezpečná zóna. Sám jse schytal jedno do předloktí. Zhnislo to a velmi dlouho se to hojilo. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Jinak s útočností hmyzu mám kladné zkušenosti se sršněma. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Nešli na souseda přes ulici,který trpí alergií a na ostatní jakýkoliv hmyz má dva kasry s tromblony a sprejuje vše co se pohne. Připomíná mi Sarku Farku. Ale nevím co by se dělo, kdyby ho ti"sršáni" napadli doopravdy.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "


Dochází k zpomalení či zastavení rozvoje včelstva, protože se přiblížilo vrcholu. A dochází taky k propadu snůšky.
Předtím se včely upracovaly při výchově plodu a při donášení a zpracovávání zásob, takže byl nedostatek nejstarších včel, strážkyň. Proto byla do té doby včelstva poměrně mírná.
Nyní je dostatek krmiček, když množství plodu přestalo růst a nadbytek létavek. Které nemají co nosit a které při dostatku krmiček byly vytlačeny od plodu na okraj úlů a staly se z nich strážkyně úlu a jeho okolí.
To je jeden důvod.
Potom můžou být i ty chemikálie. Například odkvétající řepka, co je mi známo, se stříká prostředkem, který zlikviduje pozdě kvetoucí květy, aby sklizené semeno bylo jednotného stáří. Mohou tam být i podpůrné prostředky na růst semen či nějaké preventivní prostředky proti plísni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(89.203.176.19) --- 21. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elami

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "

Přišly děti s paní učitelkou, a vůbec si nás včely nevšímaly. Je to jen hukot jak nosí pyl a nektar.

http://leteckaposta.cz/200563390

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu